Viktoriáni v "džungli"

Včerejší dopoledne se neslo ve znamení nebojácných cestovatelů, kteří se rozhodli nechat za sebou ruch velkoměsta a vyrazit vstříc dobrodružství po stopách slavného cestovatele McKoppa v neznámých končinách. Výprava, která vyrážela z Boujumburrského nádražíčka čítala více než 30 odvážlivců. Hned úvod výpravy přinesl těžkosti. Domorodci vytrhali koleje a místo dopravy vlakem císařských železnic jsme se museli přesunovat v těžkých povozech místních obchodníků a poté pěšky. Ale to nás neodradilo .., na místo jsme dorazili včas. 

Naše kroky vedla více než sto let stará mapa, kterou nalezli badatelé na půdě sídla britského cestovatele, k dispozici jsme měli i několik stránek z jeho deníku. Tyto nápovědy a dobře míněné rady domorodých průvodců nás pak provedly celým dopolednem a zavedly nás do míst, kde jsme měli možnost vidět celou řadu známých, ale i neznámých zvířat, ptáků a dalších živočichů. Pozorování lví smečky, setkání s tlupou šimpanzů nebo výlet do světa jedovatých hadů, to byly první z celé řady nevšedních setkání, která na nás během dne čekala. 

Prvním z úkolů, které pro členy výpravy ukrývaly části McKoppova deníku, bylo odhalení identity jednoho z druhů tučňáků .. a dopadlo to na jedničku .., našli jsme ho, poznali a pojmenovali. Po přesunu africkou nocí jsme se dostali až do vesnice Kiboko, kde vyhladovělí cestovatelé vydatně posvačili a domorodcům pomohli přemoci obrovského krokodýla. Pak už ale byl čas vyrazit dál. Po výstupu do hor, kde kluci mohli vidět například supy nebo čápy marabu, se nám otevřela nádherná scenérie, panorama Plzně se svými věžemi, kterým se, hlavně dospělí cestovatelé, chvíli kochali. Mapa ale naše kroky vedla dál, do jihoamerické džungle. Zde se ukrýval druhý z úkolů, obyvatel hustých tropických lesů a oblíbený domácí mazlíček místních Indiánů. I ten byl, za pomoci znalostí místních, odhalen. Členové výpravy pak pomohli Indiánům nalovit ryby a ti jim, na oplátku, ukázaly celou řadu místních plodin a pochutin. Mnoho z nich známe z našim obchodů, ale o tom, odkud pochází mnozí možná nevěděli. Cesta nás vedla stále výš, mezi štíty hymalájských velehor. Zde čekal na své odhalení další záhadný živočich, šelma žijící v nedostupných oblastech tamních horských plání a údolí. Zasloužený odpočinek ve vesnici domorodců, spojený s prohlídkou místní řeky plné ryb, ale seznámení se s domácími zvířaty naše cestovatele připravil na náročný sestup zpět do nížin. Cestou jsme narazili na tygry, orli, pižmoňe i medvědy. Pak už se před námi otevřeli širé africké pláně a na nich se pasoucí stáda antilop, žirafy, zebry, ale i nejrychlejší šelma planety. A to byla poslední záhada z deníku cestovatele, který nám byl průvodcem celým dnem. 

Na konci výpravy do světa zvířat jsme s potěšením zjistili, že celý den, i přes náročnost trasy a těžké podmínky, nepřinesl ani jednu ztrátu. Mohli jsme se tak vydat zpět směrem k civilizaci. Zde už na nás čekal vydatný oběd a pak pochod okolo stadionu směrem k naší základně. V tu chvíli se z cestovatelů a badatelů stali opět malí fotbalisté, ale to už je malinko jiný příběh .. 

Snad jste si, vy kluci, ale i dospělí, naši výpravu užili, líbila se vám a budete mít na co vzpomínat. My vám děkujeme za to, že jste s námi byli a věnovali nám svůj čas. Moc se nám s vámi, "v džungli", líbilo ..