Minirepublika - díl 3.

Třetí turnaj ze série hostilo o uplynulém víkendu Hradiště. 

Do turnaje jsme vstoupili velmi dobře a po povedeném první utkání jsme odcházeli do šatny s veselou. To se však záhy změnilo. Přestali jsme hrát ,,náš fotbal" a soupeř nás trestal. Čím méně se nám dařilo, tím nižší bylo naše sebevědomí. Míče jsme začali odkopávat, místo abychom se snažili něco předvést. Při třetím zápase jsme se ještě snažili s tím něco udělat, ale brzy jsme opět přestali dělat to, co si říkáme při každém zápase. Se soupeřem jsme hráli na "pětníku" místo abychom si udělali prostor. S přibývající únavou nám pak už chyběla chuť i vůle, poprat se s nepříjemným stavem. Na konci tak nemohli být spokojeni trenéři, hráči, ani rodiče, které jsme v chladném počasí příliš nezahřáli.

Nicméně i takovéto zápasy a turnaje potřebujeme sehrát. Pořád platí, že se stále učíme..