Lednový přestupní termín opět trhal rekordy

Velkokluby se předhání v tom, kdo za koho utratí nejvězší balík peněz. Z částek, které ve velkém fotbale létají se normálnímu člověku, fanouškovi, mnohdy musí zákonitě zatočit hlava. Co tedy přinesl lednový přestupní termín ? 

Samozřejmě, Barcelona trumfla zase všechny. Za Coutinha zaplatila Liverpoolu 120 a podle některých zdrojů dokonce 160 miliónů eur, takže z něj udělala druhého nejdražšího hráče v historii hned po Neymarovi, sama pak vládne lednovým transferům. Opět rekordním, protože během uplynulého měsíce utratily evropské kluby za nákupy hráčů přes miliardu eur, tedy přibližně 25,6 miliardy korun. Nejvíc pochopitelně rozhazovaly kluby Premier League, kde středeční půlnocí skončil přestupní termín. Investovaly do posil 464 miliónů eur.

Statistici se teď předhání, milovníci čísel sestavují žebříčky nejdražších hráčů v lednovém přestupním termínu, finanční skupiny analyzují evropský fotbalový trh a finance, které jím během uplynulých 31 dnů protekly.

Hrátky jsou to nesmírně zajímavé. Vychází z nich kupříkladu, že kluby Premier League zaplatily za nové hráčské akvizice víc než kluby čtyř dalších elitních evropských soutěží - tedy španělské La Ligy, německé bundesligy, italské Serie A a francouzské Ligue 1 - dohromady. Suma 464 miliónů eur mluví za všechno. Jen mimochodem - nejvíce se na Ostrovech utrácelo v poslední lednový den, kdy se transferové okno uzavíralo. Manažer Gunners Arséne Wenger totiž zaplatil Borussii Dortmund za Emericka Aubameyanga 56 miliónů liber, což představovalo nejvyšší částku v historii Arsenalu. I díky tomu byl 31. leden rekordním dnem celého měsíce, neboť anglické kluby během něho utratily 150 miliónů liber.

Hned po Angličanech utráceli nejvíc Španělé. Barcelona zaplatila Liverpoolu za Coutinha 120 miliónu eur, Diego Costa odešel z Chelsea do Atlétika Madrid za 60 miliónů, Bilbao pak koupilo ze San Sebastiánu Iniga Martíneze za 32 miliónů eur. 

Pochopitelně že se okamžitě začaly tvořit všelijaké žebříčky lednových top transferů. Bez výjimky jim kraluje Brazilec Philippe Coutinho, který se stal novou akvizicí Barcelony. „Byl to můj velký sen a jsem rád, že jsem tady. Nic nemohlo změnit mou touhu odejít do Barcelony a hrát v jednom mužstvu s Messim, Suárezem a dalšími velkými fotbalisty. Vždyť Barcelona je nejlepší na celém světě," básnil Coutinho, který v Liverpoolu nastřílel ve 20 soutěžních zápasech 12 gólů, po podpisu smlouvy. 

Za ním na druhém místě figuruje nizozemský obránce Virgil van Dijk, kterého si pořídil Liverpool ze Southamptonu a udělal z hráče nejdražšího obránce v historii. „Fanoušci by měli koukat na jeho fotbalové kvality, a ne na cenu. Tu neurčuju já, ale trh," bránil se trenér Jürgen Klopp výtkám, že je příliš rozhazovačný.

Na třetím místě se pak nejčastěji objevuje rošáda, k níž došlo mezi Arsenalem a Manchesterem United. Zatímco Chilan Sánchez putoval z Emirates Stadium na Old Trafford, Arménec Mchitarjan, jehož cena je na přestupové burze odhadována na 36 miliónů eur, se stěhoval opačným směrem. „Odešel nesporně hráč světového formátu, ale stejně skvělého jsme získali. Až čas ukáže, pro koho byl tento obchod výhodnější," glosoval tuto výměnu kouč Gunners Arséne Wenger. Jeho kolega na lavičce Manchesteru United si je jistý, že obchod je výhodnější pro jeho stranu, i když v prvním utkání o tom Sánchez nepřesvědčil. Už ve středu proti Tottenhamu v sestavě Rudých ďáblů figuroval, ale neprosadil se a jeho nový tým prohrál 0:2. „Tottenham není právě soupeřem, který by Alexisovi vyhovoval. Navíc pro něho musím v sestavě najít to pravé místo. Pracoval ale velice tvrdě a dal do zápasu všechno," zastával se Sáncheze Mourinho. Největší transfery ledna zosobňuje v hitparádě přestupů gabonský útočník Aubameyang, jenž přišel do Arsenalu z bundesligového Dortmundu. „Potřebovali jsme zvýšit naši ofenzivní sílu a on je přesně hráčem, který rychlostí, pohybem, fyzickou kondicí i koncovkou mé představy naplňuje. Premier League pro něho navíc představuje obrovskou výzvu," vysvětloval jindy spořivý Wenger, proč nelitoval rekordní částky, kterou za novou posilu zaplatil. Mohl si to dovolit, protože příjmy anglických klubů z prodeje televizních práv neustále stoupají. I proto si i kluby figurující v dolní polovině tabulky mohou pořídit hráče za dvacet miliónů eur.